O knihovně

Knihovna v Polné má dlouholetou a bohatou tradici, jejíž začátky najdeme již v době obrození. V roce 1821 byla založena učitelská knihovna, v roce 1838 obrozenecká (vlastenecká) knihovna a od roku 1863 byla povolena činnost spolku Čtenářská beseda. Začátkem 20.století přišel polenský rodák Gustav Vítek s myšlenkou sloučit živořící spolkové knihovny a vytvořit tak jednu velkou dobře vedenou knihovnu. Základ tvořilo osm spolkových a jedna obecní knihovna.
Na podzim 1914 byla poprvé zpřístupněna a 6. června 1915 na základě smlouvy mezi městem a okresním zastupitelstvem oficiálně otevřena. A protože v tom roce probíhaly velké oslavy 500. výročí upálení Mistra Jana Husa, byla na jeho počest pojmenovaná Husova knihovna. V období první republiky patřila mezi nejvýznamnější a nejpokrokovější, kde se do praxe uváděly nové metody knihovnické praxe. V roce 1926 na mezinárodní knihovnické výstavě v Praze získala polenská expozice první místo. A v roce 1930 jako první v republice zavedla místo vázaného výběru volný přístup čtenáře ke knize /volný výběr přímo z regálu/, bez kterého si dnes půjčování nedovedeme představit.
Když se v současné době probíráme zápisy nebo hovoříme s pamětníky, nedovedeme si ani představit, jaké bývaly pro knihovnu krušné chvíle v oblasti financování. Příspěvek od obce byl malý, a tak se musely pořádat různé dobročinné akce, obracet se na čtenáře, aby knihovně poskytli knižní nebo peněžité dary, řemeslníci zdarma svou práci. Hlavním úkolem v té době nebyla na prvním místě snad ani práce s knihou, ale neustálá snaha získávat finanční prostředky, aby knihovna mohla plnit svoji úlohu. O to víc si dnes musíme vážit úsilí tehdejších dobrovolných pracovníků, kteří veškerý volný čas a často i své finanční prostředky věnovali knihovně. V roce 1926 daroval knihovně jeden dětský čtenář své loutkové divadlo. Vznikla dobrá myšlenka – v prostorách půjčovny hrát pravidelně loutkové divadlo pro děti a výtěžek z představení věnovat na nákup knih pro děti. Tato tradice se udržela až do roku 1946, kdy se divadlo přestěhovalo do uvolněných prostor v přízemí budovy knihovny a osamostatnilo se.
V roce 1943 zemřel Gustav Vítek. Na návrh knihovní rady převzal jeho funkci Václav Lorenc. Byl to dobrovolný pracovník, který se o knihovnu staral po práci, ve svém volnu. Činnost knihovny však vyžadovala mnohem více času a tak nastalo období stagnace.
V říjnu 1958 nastoupila do polenské knihovny první profesionální pracovnice Božena Formanová-Vosická z Havlíčkova Brodu. Po jejím odchodu do důchodu přebírá od 1. 9. 1968 pomyslnou štafetu ve vedení Miluše Vítková-Skočdopolová. Od roku 1972 zároveň s přidělením střediskové funkce pro sedmnáct okolních vesnických knihoven nastoupila další odborná síla.
Od druhého pololetí roku 2011, po odchodu paní Skočdopolové do důchodu, je pověřená vedením Marie Dočekalová.
V rámci modernizace byl v říjnu 2000 do knihovny zaveden internet a celý fond byl zpracován a prezentován na počítači. Od roku 2002 knihovna přechází na plně automatizovaný výpůjční systém a zároveň plní funkci veřejně přístupného internetu. V listopadu 2014 jsme oslavili sté výročí a pokřtili knihu 100 let Husovy knihovny v Polné.

Výroční zpráva za rok 2015

Výroční zpráva za rok 2014

Výroční zpráva za rok 2013

Výroční zpráva za rok 2012

Husovu knihovnu navštívili také:

11/2011 – Petra Braunová

3/2013 – Petra Braunová

9/2014 – Milena Štráfeldová

9/2014 – Martina Bittnerová

10/2014 – Vlastimil Vondruška

2/2015 – Jitka Vítová

3/2015 – Ivona Březinová

9/2015 – Jana Vejsadová

10/2015 – Stanislav Češka

3/2016 – Michaela Burdová

10/2016 – Kateřina Karásková

2/2017 – Petra Dvořáková

 

Spalovač l-karnitin pro spalování tuků