O knihovně

Knihovna v Polné má dlouholetou a bohatou tradici, jejíž začátky najdeme již v době obrození. V roce 1821 byla založena učitelská knihovna, v roce 1838 obrozenecká (vlastenecká) knihovna a od roku 1863 byla povolena činnost spolku Čtenářská beseda. Začátkem 20.století přišel polenský rodák Gustav Vítek s myšlenkou sloučit živořící spolkové knihovny a vytvořit tak jednu velkou dobře vedenou knihovnu. Základ tvořilo osm spolkových a jedna obecní knihovna.
Na podzim 1914 byla poprvé zpřístupněna a 6. června 1915 na základě smlouvy mezi městem a okresním zastupitelstvem oficiálně otevřena. A protože v tom roce probíhaly velké oslavy 500. výročí upálení Mistra Jana Husa, byla na jeho počest pojmenovaná Husova knihovna. V období první republiky patřila mezi nejvýznamnější a nejpokrokovější, kde se do praxe uváděly nové metody knihovnické praxe. V roce 1926 na mezinárodní knihovnické výstavě v Praze získala polenská expozice první místo. A v roce 1930 jako první v republice zavedla místo vázaného výběru volný přístup čtenáře ke knize /volný výběr přímo z regálu/, bez kterého si dnes půjčování nedovedeme představit.
Když se v současné době probíráme zápisy nebo hovoříme s pamětníky, nedovedeme si ani představit, jaké bývaly pro knihovnu krušné chvíle v oblasti financování. Příspěvek od obce byl malý, a tak se musely pořádat různé dobročinné akce, obracet se na čtenáře, aby knihovně poskytli knižní nebo peněžité dary, řemeslníci zdarma svou práci. Hlavním úkolem v té době nebyla na prvním místě snad ani práce s knihou, ale neustálá snaha získávat finanční prostředky, aby knihovna mohla plnit svoji úlohu. O to víc si dnes musíme vážit úsilí tehdejších dobrovolných pracovníků, kteří veškerý volný čas a často i své finanční prostředky věnovali knihovně. V roce 1926 daroval knihovně jeden dětský čtenář své loutkové divadlo. Vznikla dobrá myšlenka – v prostorách půjčovny hrát pravidelně loutkové divadlo pro děti a výtěžek z představení věnovat na nákup knih pro děti. Tato tradice se udržela až do roku 1946, kdy se divadlo přestěhovalo do uvolněných prostor v přízemí budovy knihovny a osamostatnilo se.
V roce 1943 zemřel Gustav Vítek. Na návrh knihovní rady převzal jeho funkci Václav Lorenc. Byl to dobrovolný pracovník, který se o knihovnu staral po práci, ve svém volnu. Činnost knihovny však vyžadovala mnohem více času a tak nastalo období stagnace.
V říjnu 1958 nastoupila do polenské knihovny první profesionální pracovnice Božena Formanová-Vosická z Havlíčkova Brodu. Po jejím odchodu do důchodu přebírá od 1. 9. 1968 pomyslnou štafetu ve vedení Miluše Vítková-Skočdopolová. Od roku 1972 zároveň s přidělením střediskové funkce pro sedmnáct okolních vesnických knihoven nastoupila další odborná síla.
Od druhého pololetí roku 2011, po odchodu paní Skočdopolové do důchodu, je pověřená vedením Marie Dočekalová.
V rámci modernizace byl v říjnu 2000 do knihovny zaveden internet a celý fond byl zpracován a prezentován na počítači. Od roku 2002 knihovna přechází na plně automatizovaný výpůjční systém a zároveň plní funkci veřejně přístupného internetu. V listopadu 2014 jsme oslavili sté výročí a pokřtili knihu 100 let Husovy knihovny v Polné. K dispozici wifi připojení.

Výroční zpráva za rok 2016

Výroční zpráva za rok 2015

Výroční zpráva za rok 2014

Výroční zpráva za rok 2013

Výroční zpráva za rok 2012

Husovu knihovnu navštívili také:

11/2011 – Petra Braunová

3/2013 – Petra Braunová

9/2014 – Milena Štráfeldová

9/2014 – Martina Bittnerová

10/2014 – Vlastimil Vondruška

2/2015 – Jitka Vítová

3/2015 – Ivona Březinová

9/2015 – Jana Vejsadová

10/2015 – Stanislav Češka

3/2016 – Michaela Burdová

10/2016 – Kateřina Karásková

2/2017 – Petra Dvořáková

10/2017 – Petra Dvořáková

10/2017 – Monika Maláčová

11/2017 – Veronika Válková

3/2018 – Iva Georgievová

3/2018 – Alena Mornštajnová

4/2018 – Hynek Jurman